Jak instituce ovlivňují prosperitu států
Práce těchto ekonomů ukazuje, že rozdíly v ekonomickém rozvoji mezi zeměmi často pramení z kvality jejich institucí a úrovně právního státu. Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson prokázali, že země s nekvalitními a korupčními institucemi zpravidla čelí stagnaci nebo úpadku. Takové instituce často slouží k vykorisťování obyvatel, což brzdí ekonomický růst a brání zavádění reforem.
The "Nobel prize" in economic sciences this year goes to Acemoglu/Johnson/Robinson "for studies of how institutions are formed and affect prosperity". pic.twitter.com/9guFjwlFBO
— Philipp Heimberger (@heimbergecon) October 14, 2024
Jejich kniha Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity, and Poverty (2012) se stala důležitým dílem, které analyzuje, proč některé země zbohatly, zatímco jiné zůstaly v chudobě. Podle této studie mají kořeny současných ekonomických rozdílů mezi státy často původ v kolonizačních systémech zavedených v 16. století. Ekonomové zdůrazňují, že typ politických a ekonomických institucí, které kolonizátoři vytvořili, má dopad i na dnešní globální nerovnost.
Podle zprávy Nobelovy komise jsou dnes nejbohatší země světa až 30krát bohatší než ty nejchudší, a tato propast se nadále prohlubuje. Tyto rozdíly jsou často způsobeny rozdílnými pravidly a institucemi, které jednotlivé země zavedly a které buď podporují, nebo brzdí ekonomický rozvoj.
Historické kořeny globální nerovnosti
Práce těchto laureátů poukazuje také na historický paradox: mnohé z dnešních nejchudších zemí byly v období kolonizace jedněmi z nejbohatších. Výzkumníci ukázali, že klíčovým faktorem tohoto obratu byla kvalita institucí, které se v těchto zemích postupně formovaly.
Podle Jakoba Svenssona, ředitele Institutu pro mezinárodní ekonomická studia na Stockholmské univerzitě, se výzkum Acemoglua, Johnsona a Robinsona zabývá jednou z nejzásadnějších otázek sociálních věd – proč bohaté a chudé země zůstávají tak hluboce rozdělené. Svou prací výrazně přispěli k pochopení globální ekonomické nerovnosti a jejích příčin.
Významní vědci s globálním zaměřením
Daron Acemoglu a Simon Johnson působí na prestižním Massachusettském technologickém institutu (MIT), zatímco James Robinson vede Pearsonův institut na Chicagské univerzitě. Robinson se specializuje zejména na ekonomiky subsaharské Afriky a Latinské Ameriky, kde problémy nerovnosti přetrvávají i po staletích.
Za své přelomové výzkumy si laureáti rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 1,058 milionu dolarů). Tento výzkum posílil porozumění tomu, jak instituce ovlivňují bohatství a chudobu států, a poskytl cenné nástroje pro zlepšení globální ekonomické situace.
Top brokeři