Buffett a Dimon volají po spravedlivějším daňovém systému. Je to ale složité
Warren Buffett a Jamie Dimon, lídři společností Berkshire Hathaway a JPMorgan Chase, se již delší dobu zasazují o zvýšení daní pro nejbohatší Američany, aby přispěli k řešení narůstajícího federálního deficitu. Tito dva giganti z oblasti financí tvrdí, že spravedlnost vyžaduje, aby ti nejbohatší přispívali více.
I když jsou takové výzvy ve světě konzervativních finančníků obvykle vzácné, jejich názor nachází stále širší podporu. Dokonce i někteří republikáni nyní zvažují zavedení „milionářské daně“, což naznačuje změnu v politické diskusi.
Navzdory těmto iniciativám zůstávají skuteční miliardáři, jako jsou Buffett, Dimon, Elon Musk nebo Jeff Bezos, z velké části neovlivněni zvýšením daní z příjmu, protože jejich bohatství pochází hlavně z růstu hodnoty investic, které nejsou zdaněny, pokud nejsou prodány.
Proč „milionářská daň“ nezasahuje cíl
V USA se daně soustředí na příjem, nikoli na majetek. Nejbohatší Američané proto využívají různé zákonné způsoby, jak minimalizovat své daně, například:
- Investiční příjmy: Růst majetku miliardářů je poháněn nerealizovanými kapitálovými zisky, které nejsou zdaněny, dokud nedojde k prodeji aktiv.
- Strategie „Kup, půjč si, zemři“: Bohatí si půjčují proti hodnotě svých aktiv, což jim umožňuje přístup k hotovosti bez nutnosti prodeje a tudíž bez zdanění. Půjčky nejsou považovány za příjem a nejsou zdaňovány.
- Charitativní nadace: Darování akcií do nadací poskytuje daňové úlevy a zároveň zamezuje dani z kapitálových zisků.
- Dědictví a „step-up in basis“: Při dědictví se hodnota aktiv přepočítává na aktuální tržní hodnotu, čímž se zamezí zdanění nerealizovaných zisků.
Například Jeff Bezos neplatil federální daně z příjmu mezi lety 2007 a 2011, ačkoli jeho bohatství dramaticky narostlo. Elon Musk na federální dani nezaplatil nic v roce 2018. Analýza ProPublica ukázala, že 25 nejbohatších Američanů platilo v letech 2014–2018 efektivní daňovou sazbu pouhých 3,4%, zatímco běžná domácnost odvádí kolem 14%.
Kdo by „milionářská daň“ skutečně zasáhla?
Tato daň by neúměrně postihla zejména vysokopříjmové profesionály jako bankéře, lékaře, právníky, sportovce nebo manažery, jejichž příjmy jsou převážně mzdové. Tito jednotlivci nemají tolik možností optimalizovat daně z investičních příjmů jako miliardáři.
Současná federální sazba daně z příjmu pro nejvyšší příjmy činí 37% a uvažuje se o jejím zvýšení na 40%, avšak tyto sazby se nevztahují na dividendy a dlouhodobé kapitálové zisky, které jsou zdaňovány maximálně 23,8%.
Diskutuje se také o odstranění daňových výhod pro „carried interest“ v private equity a hedge fondech, což by mohlo výrazně zvýšit příjmy státu.
Avšak legislativní kroky jsou teprve na začátku a výsledek je nejistý. Někteří tvrdí, že celkové daňové zatížení bohatých je již značné, když se započítají firemní, dědické, státní a místní daně. Studie ministerstva financí USA naznačuje, že efektivní daňová sazba může dosahovat až 60%.
Realitou ale zůstává, že největší daňové břemeno spočívá na příjmech, které přinášejí především zaměstnanci a profesionálové.
TIP na článek: Návod, jak nakoupit ETF na index S&P500 u brokera XTB
Top brokeři
