Rostoucí nejistoty spojené s obchodními cly přinášejí pro Evropu nové výzvy. Přesto podle guvernéra Lotyšské centrální banky a člena Rady guvernérů ECB, Mārtiņše Kazākse, mohou tyto nejistoty také představovat příležitost pro posílení ekonomického a geopolitického postavení regionu, jak informovala CNBC.
Obchodní cla jako překážka a příležitost pro evropskou spolupráci
Nové americké tarify, které byly dočasně odloženy do července, zvyšují obavy z recese a narušují stabilitu globálních trhů. Na setkání MMF a Světové banky ve Washingtonu Kazāks uvedl, že v této neklidné době má Evropa šanci „převzít iniciativu jako ekonomická velmoc a stát se významným politickým a geopolitickým hráčem“.
Klíčovým faktorem je podle něj prohloubení integrace, včetně vytvoření kapitálové unie, fiskální unie či jednotného trhu služeb.
ECB nedávno snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů a plánuje další opatření s ohledem na vývoj situace. „Nejistota je obrovská a globální ekonomika je v rizikové situaci,“ prohlásil Kazāks. Zatímco finanční trhy zůstávají stabilní, podle něj jsou makroekonomické scénáře nadále extrémně nejasné.
Evropa potřebuje politickou odvahu
Podle Kazākse je zásadní, aby Evropa pro posílení své pozice projevila politickou vůli přijímat rozhodnutí, která byla v minulosti odkládána.
„Toto je pro Evropu doba příležitostí,“ zdůraznil, a další integrace by mohla zvýšit odolnost regionu proti vnějším šokům a umožnit mu působit jako významná globální síla.
Snižování růstových očekávání: MMF a ECB varují
Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad růstu eurozóny na 0,8 % pro rok 2025 a 1,2 % pro rok 2026, což je o 0,2 procentního bodu méně, než se předpokládalo v lednu.
Jako důvod uvádí růst cel a nejistotu ohledně jejich uplatnění. Nejvíce by tarify měly zasáhnout průmysl, zejména automobilový sektor v Německu, Slovensku a Maďarsku.
Podle Goldman Sachs by nová cla mohla snížit vývoz EU do USA o nejméně 85 miliard eur, přičemž v nejhorším případě by eurozóna mohla v roce 2026 čelit kumulativní ztrátě HDP až 1,2 % oproti stavu bez cel.
ECB ve svých projekcích předpovídá růst HDP eurozóny o 0,9 % v roce 2025 a 1,2 % v roce 2026, přičemž hlavní překážkou je slabý export a investice vyvolané nejistotou v obchodní politice. Inflace by měla dosáhnout 2,3 % v roce 2025 a poklesnout pod 2 % v roce 2026.
TIP na článek: Návod jak koupit ETF na index S&P500 u brokera XTB
Top brokeři


