V tomto článku si rozebereme, co to vlastně burzovní indexy jsou, jak fungují, k čemu nám slouží, jak se dají obchodovat a zda stojí za to je sledovat.
Indexy vs. burzovní indexy
Přestože jsme zmiňovali důležitost burzovních indexů, i ve světě financí se setkáme s mnoha dalšími indexy. A samozřejmě i mimo něj. Pojem index totiž vychází z latiny, kdy jej v současnosti využíváme jako označení pro ukazatel či seznam.
Pro potřebu investic mimo burzovní indexy můžeme sledovat hned několik dalších indexů sledujících veličiny nad rámec samotné ceny a kapitalizace cenných papírů obchodovaných na burze. Typickými příklady jsou zde indexy volatility nebo Fear & Greed indexy. Nejznámější index měřící volatilitu je index VIX (měří míru volatility). Pro sentiment trhu zase CNN Fear & Greed index měřící míru strachu a chamtivosti na trhu, tedy sentiment, který na trhu panuje.
Co jsou burzovní a akciové indexy
Burzovní indexy jsou jedním z nejznámějších a nejvyužívanějších indikátorů popisujících vývoj daného trhu. Jejich hlavním účelem je zajistit vypovídající informace o vývoji daného na burze obchodovaného trhu či pro porovnání konkrétní investice v dané oblasti s daným trhem jako celkem (či jeho největšími zástupci).
Nejčastěji se pak setkáváme s burzovními indexy sledujícími akciový trh, tedy indexy akciovými. Pomocí indexů však můžeme sledovat vývoj víceméně jakéhokoli trhu, kdy mezi ty burzovní spadají i např. indexy sledující dluhopisy či komodity.
Nejoblíbenější a nejčastěji obchodované akciové indexy měří vývoj a stav konkrétního akciového trhu či jeho odvětví, sledují tedy přímo obchodovatelné akcie. V tomto článku se z důvodu jejich důležitosti budeme věnovat právě zejména jim.
V další části článku se podíváme na konkrétní indexy, ale pro představu mezi ty nejznámější patří například americké indexy S&P 500 (SPX), Dow Jones Industrial Average (DJIA) nebo Nasdaq Composite (IXIC).
Základním principem fungování burzovních indexů, který ve své definici popisuje Česká bankovní asociace, je ten, že každý cenný papír vybraný pro daný index má v indexu danou váhu, která odpovídá podílu tržní hodnoty tohoto cenného papíru na všech cenných papírech v daném indexu.
Nejznámější akciové indexy
Index S&P 500
S&P 500 sleduje a měří hodnotu akcií 500 největších společností zalistovaných na amerických burzách, konkrétně NYSE a NASDAQ. Jedná se zejména o americké společnosti, ale hlavním kritériem je právě primární listing na burzách USA. 500 společností zalistovaných v indexu S&P 500 představuje více než 80 % z celkové tržní kapitalizace veřejně obchodovatelných akciových společností zalistovaných na burzách USA. Proto se jedná o jeden ze základních ukazatelů vývoje amerického akciového trhu jako celku.
Index Nasdaq Composite
Nasdaq Composite, nejčastěji označovaný pouze jako Nasdaq, je další ze známých amerických indexů. Tento index sleduje převážnou většinu akcií společností zalistovaných na burze Nasdaq. V současnosti jich je přes 3 700. Známý je zejména svým důrazem na akcie technologických společností, které k dubnu 2022 představovaly přes 51 % indexu. I kvůli tomu je často považován za index, který nám ukazuje vývoj trhu společností zaměřujících se na technologie.
Index Dow Jones Industrial Average (DJIA)
Druhým nejstarším indexem USA zakončíme tři z nejsledovanějších indexů soustředících se právě na Spojené státy americké. Dow Jones Industrial Average, který je také často označován za Dow 30, je akciový index, který sleduje 30 velkých veřejných tvz. blue-chip akciových společností zalistovaných na burzách NYSE a Nasdaq. Zajímavostí je, že oproti většině ostatním nejznámějším indexům jsou v něm akcie váženy na základě ceny, nikoli kapitalizace.
Index STOXX Europe 600
Za indexem STOXX Europe 600 a dalšími STOXX indexy (Euro STOXX 50, STOXX Global 1800,…) stojí dceřiná společnost Deutsche-Börse Group, STOXX Ltd., kdy se tyto indexy soustředí zejména na evropský trh. STOXX Europe 600 obsahuje akcie 600 společností napříč 17 evropskými zeměmi, které mají největší dopad na evropský akciový trh. Dohromady tyto společnosti představují až 90 % z volně obchodovatelných akcií napříč Evropou v kontextu s jejich tržní kapitalizací.
Z dalších evropských indexů jsou vysoce oblíbené regionální indexy jako německý DAX, francouzský CAC či britský FTSE.
Asijské indexy
Síla některých asijských trhů způsobuje, že indexy z této oblasti mají pro investory také nemalou váhu. Z důležitých indexů bychom zmínili čínské Shanghai Composite (SSE) a Shenzhen Composite (SZSE), japonské Nikkei 225 (NI225) a TOPIX (TOPIX), Hang Seng pro Hong Kong (HSI) či jihokorejské Korea Composite Stock Index(KOSPI) a KOSDAQ.
Zbytek světa
Akciové indexy ze zbytku světa se u nás netěší tak vysoké oblibě. Z těch známých se ale jedná například o australský S&P/ASX 200 Index (XJO) nebo o jihoafrický South Africa Top 40 Index (SA40).
Funkce akciových indexů
Jak jsme zmiňovali, základní funkcí akciového indexu je zhodnocení aktuální ekonomické situace na daném trhu a jeho vývoj. Investoři tak pomocí indexů mohou sledovat stav konkrétního trhu (či jeho segmentu), ale také pomocí indexu predikovat jeho další směřování. To vše pak lze porovnat s konkrétní investicí uvnitř trhu. Pokud totiž daný akciový index klesá, je pravděpodobné (ale samozřejmě ne jisté), že bude klesat i cena jednotlivých akcií v něm zahrnutých a naopak. Pokud tak spekulujeme nad růstem ceny akcie zahrnuté v daném indexu, jehož cena klesá, musíme být přesvědčeni o důvodech, proč by tomu tak mělo být. Situace totiž v teorii hraje proti nám.
Z toho rovnou vyplývá i druhá základní funkce, a to srovnání vývoje dané akce s vývojem celého trhu či jeho segmentu, či dokonce pro zhodnocení úspěšnosti daného fondu (či jiného správce kapitálu) zaměřujícího se na určitou oblast. Díky možnosti spekulovat nad vývojem cen indexů totiž chceme, aby konkrétní investice vykazovaly vyšší ziskovost, než samotný index. A to zkrátka proto, že bychom jinak mohli zvolit možnost investice do indexu, která je velmi jednoduchá a nenákladná jak na čas, tak obvykle i na poplatky.
Obchodování akciových indexů
Určitě nezapomenutelnou funkcí akciových indexů je také spekulace nad jejich cenou, která je u (nejen) retailu velmi oblíbenou. Přestože nelze obchodovat přímo samotné indexy, možnost spekulace nad jejich cenou či investice do daného trhu pomocí nich existuje. A nejedná se o nic složitého. Z indexů jsou totiž derivovány různé další nástroje, do kterých už lze investovat. Konkrétně se nejčastěji setkáme s možností investice „do indexů“ přes futures, CFD nebo ETF.
Tyto kontrakty alespoň v některé z podob nabízí pro největší indexy naprostá většina brokerů, burz a jiných poskytovatelů a jejich cena se snaží přesně kopírovat vývoj ceny daného indexu. Samozřejmě se však v některých případech (zejména u CFD) může vývoj mírně (obvykle jen opravdu velmi mírně) lišit. Rovněž se liší nákladnost využití daného nástroje v kontextu s poplatky za jeho využití. Zde záleží na konkrétním poskytovateli (i když např. futures budou pro jednotlivce v průměru nákladnější než CFD).
Indexy jako jsou S&P500, Nasdaq, Dow, Stoxx600, DAX, Nikkei nebo Hang Seng lze obchodovat například i jako oblíbené ETF iu námi recenzovaných brokerů:
Top brokeři
Jak jsou indexy sestavovány?
Dva základní typy indexů jsou:
Souhrnný index– Sleduje všechny akcie daného trhu či segmentu
Výběrový index– Sleduje pouze akce, které splní dané podmínky pro zalistování v indexu a (správce indexu je do svého indexu zahrne)
Výběrové indexy si poté dále můžeme rozdělit obrovským množstvím dalších kritérií. Z těch nejobvyklejších se ale jedná o výběr na základě dopadů na trh, který bývá nejčastěji založen na kapitalizaci akcií dané společnosti, a dále podle konkrétních pododvětví.
Kromě toho můžeme často sledovat i výběrový index založený na výběru podle státu či oblasti, kterou akcie reprezentují, a globální indexy. Poslední z obvyklých možností je rozdělení na základě burz, na kterých jsou akcie zalistovány.
Jak se měří cena akciových indexů?
Pro rozdělení jednotlivých indexů je také velmi důležité vědět, jakým způsobem hodnotí váhu jednotlivých akcií uvnitř indexu, tedy podíl akcie na výsledné ceně indexu. Právě to totiž může i na indexu sledujícím doslova stejné akcie změnit to, jaká je cena indexu nebo jakým způsobem se vyvíjí a je ovlivňována vývojem jednotlivých akcií. Typickým příkladem je zde S&P 500 a S&P 500 Equal Weight. Tyto indexy totiž sledují stejnou skupinu akcií, ale z důvodu vážení akcií na jiném základě nabízejí odlišné informace. Pojďme se tedy podívat na pár z těch základních způsobů měření váhy akcií uvnitř indexu.
Dva základní způsoby počítání cen akciových indexů
Váženo podle tržní kapitalizace
Pravděpodobně nejobvyklejší způsob hodnocení podílu akcie na daném indexu, který využívají např. indexy S&P 500,NASDAQ Composite, DAX či PX, vychází z tržní kapitalizace všech akcií v oběhu zahrnutých v indexu. Jedná se tedy o hodnotu, která vychází z počtu daných akcií a jejich ceny, konkrétně vynásobení těchto dvou hodnot. Váha akcie uvnitř indexu je tak počítána tím, že vydělíme celkovou tržní kapitalizaci všech akcií zahrnutých v indexu tržní kapitalizací konkrétních akcií.
Tento způsob si můžeme dále rozdělit podle toho, zda zahrnuje i akcie, které jsou sice v oběhu, ale pro širší veřejnost jsou víceméně neobchodovatelné. Zde se jedná například o akcie držené vládami, zakladateli, zaměstnanci a podobně. Pokud jsou tyto akcie vyčleněny, označujeme metodu za Free-float adjusted (market-capitalization weighting – vážení podle tržní kapitalizace).
Váženo na základě ceny akcií
Druhou z obvyklých možností, se kterou se setkáme například. u Dow Jones Industrial Average nebo Nikkei 225, je vážení podílu na základě ceny. Tento způsob nesleduje tržní kapitalizaci, ale pouze cenu dané jedné akcie za každou společnost. Představit si takový index proto můžeme jako portfolio, které obsahuje jednu akcii za každou společnost reprezentovanou v indexu. Z důvodu různých možností jako splitů akcií a jiných změn se však diskutuje nad efektivitou těchto indexů jako ukazatelů vývoje.
Další způsoby
Výše zmíněné dělení je naprostým základem, se kterým se setkáte u většiny z nejznámějších indexů. Možností je však ještě výrazně víc. Z těchto dalších lze zmínit dále například vážení stejnou měrou (všechny akcie mají stejnou váhu), vážení na základě fundamentálních faktorů (např. zisky společností, podíl na trhu, dividenda,…) či na základě volatility.
Co číst dál?
- Co jsou akciové trhy?
- Jak fungují akciové trhy?
- Co je invertovaná výnosová křivka?
- 5 způsobů, jak vydělávat při investování do akcii
Top brokeři
