Ekonomické následky zavedení cel
Oznam o zavedení cel na Mexiko, Kanadu a Čínu, který nedávno oznámila administrativa Donalda Trumpa, má podle analytiků okamžitý dopad na obchod v hodnotě přibližně 1,6 bilionu dolarů ročně.
Trump tvrdí, že tyto kroky podporují strategii America First, která se soustředí na posílení domácího průmyslu. Greg Daco, hlavní ekonom společnosti EY, však varuje, že takové opatření by mohlo vést k poklesu HDP USA o 1,5 % do roku 2025 a o 2,1 % do roku 2026.
Předpokládá se, že inflace vzroste o 0,7 % již v prvním čtvrtletí, což může negativně ovlivnit spotřebu i firemní investice a dále zpomalit ekonomiku.
„Nejistota v obchodní politice zesílí kolísavost finančních trhů a oslabí soukromý sektor,“ uvedl Daco ve své analýze, což může vést k delšímu zpomalení ekonomického růstu a opatrnosti investorů.
TIP na článek: Návod na nákup ETF na index S&P500 u brokera XTB
Jak reagují americké korporace?
Podle Yahoo Finance se zdá, že mnoho amerických firem je na zavedení cel dobře připraveno. Mary Barra, CEO General Motors, uvedla, že firma provedla rozsáhlé analýzy scénářů a je připravena na minimalizaci dopadů cel. GM se navíc potýká s rostoucími náklady na suroviny a tlakem na dodavatelské řetězce.
Jim Kavanaugh, finanční ředitel IBM, zdůraznil význam stabilizace a modelování scénářů pro lepší porozumění dopadům na různé sektory. IBM také zkoumá možnosti diverzifikace dodavatelských řetězců, aby minimalizovalo ztráty z cel. CEO HP Inc. Enrique Lores sdělil, že HP pracuje na různých scénářích a přesouvá výrobu mimo Čínu.
„Během pandemie COVID jsme si uvědomili, že cena není jediným faktorem, který ovlivňuje dodavatelské řetězce. Posilujeme svou odolnost a přenášíme produkci do jiných regionů,“ dodal Lores. HP plánuje investovat do nových výrobních center v Indii a jihovýchodní Asii.
Laura Alber, CEO Williams Sonoma, uvedla, že firma snížila svou závislost na Číně ještě před zavedením cel.
„Nepočítáme s dalšími cly, ale aktivně přesouváme výrobu do USA a dalších oblastí.“ Williams Sonoma zároveň investuje do automatizace, aby snížila zvýšené náklady. Patrice Louvet z Ralph Lauren prozradil, že firma se přizpůsobila celním podmínkám a diverzifikovala zdroje materiálů.
„V minulosti jsme získávali 50 % produkce z Číny, nyní je to jednociferné procento,“ dodal Louvet, s plánem na lokalizovanou výrobu v Latinské Americe a Evropě.
Tak Niinami, CEO Suntory, sdělil, že firma vytváří zásoby v Evropě, aby zmírnila rizika obchodních konfliktů, a zvyšuje výrobu v domácích závodech. CEO Richard Dickson z GAP uvedl, že méně než 10 % produkce pochází z Číny a společnost dále diverzifikuje své dodavatelské řetězce.
„Cly se musíme zabývat, ale naším cílem je udržet špičkový produkt za konkurenceschopnou cenu,“ zdůraznil Dickson, s expanzí výroby ve Střední a Jižní Americe, kde vidí možnosti na snížení nákladů.
Závěr
Ze slov vedoucích představitelů velkých amerických korporací vyplývá, že tentokrát jsou na Trumpovy celní politiky připraveni lépe než během jeho prvního funkčního období. Díky diverzifikaci dodavatelských řetězců a scénářovému plánování by měly být schopny lépe čelit dopadům cel.
Top brokeři
