Tzv. Dotcom bublina, která ovládala akciový trh mezi lety 1995 a 2000, představovala éru extrémní spekulace, kdy Index Nasdaq zastupující technologické společnosti zvýšil svou hodnotu o 580%, jen aby následně vymazal všechny zisky po jejím prasknutí.
Toto období slouží jako dokonalý příklad tržní euforie, kdy se ceny akcií oddělují od základních fundamentů společností, do kterých investoři vkládají své peníze.
Dalším důvodem proč je dotcom bublina tak známá je její obrovský rozsah. Na rozdíl od jiných krátkodobých bublin, které obvykle působí jen v určitém sektoru nebo zemi, tato trvala dlouho a zasáhla technologické tituly po celém světě.
Odhaduje se, že investoři v důsledku pádu akcií ztratili přibližně 5 bilionů dolarů. Zároveň index Nasdaq se na své hodnoty z vrcholu této spekulativní bubliny dostal až po 15-ti letech od jejího prasknutí a existuje mnoho společností, které svá maxima z přelomu století dosud nedostaly, nebo zcela zbankrotovaly.
Vznik bubliny
Dotcom Bublina začala s nástupem World Wide Webu v roce 1989, který poskytl mnoho prostoru pro vznik nových inovativních firem. Spolu s obnovou americké ekonomiky a nízkými úrokovými sazbami měly venture fondy snadný přístup k financování takových startupů.
Spekulaci na trhu výrazně povzbudilo i volnější regulační prostředí, které z velké části hrálo investorům do karet.
Legalizace zpětných odkupů akcií v roce 1982 umožnila podnikům tlačit ceny akcií vzhůru s tím, že v závěrečné fázi bubliny dosáhla chamtivost obchodníků svého vrcholu. Přece jen stačilo investovat do čehokoli, co alespoň trochu souviselo s internetovou adopcí.
Investiční banky pouze přikládaly dřevo do ohně, protože právě ony se mezi lety 1995 až 2000 podílely na vzniku více než 1000 veřejně obchodovaných firem, které se účastnily internetové mánie.
Prasknutí bubliny
Pro mnohé sofistikované investory bylo jasné, že tato šílenství nemůže trvat věčně. Společníci ve firmách (insideři) během vrcholu prodávali 23 násobně více akcií, než kupovali, což značí, že na bublině nejvíce vydělali právě oni, spolu s investičními bankami a venture fondy.
Zvýšení úrokových sazeb na 6,5% vyvolalo v investiční komunitě obavy, jelikož až 80% nově vzniklých firem bylo v této době neprofitabilních. Právě ty dostaly na frak jako první.
Většina internetových startupů působila s deficitem, protože intenzivně investovala do marketingu s ambicí rychle získávat tržní podíl. Tyto společnosti často nabízely své produkty zdarma nebo se slevou s přesvědčením, že zisk bude vyřešen později.
Tento neudržitelný přístup se odrazil v realitě, kdy více než polovina internetových společností nepřežila konec bubliny. Spouštěčem propadu se zřejmě stala japonská recese ohlášená v březnu 2000, vyvolávaje strach na Wall Street a přesměrování peněz do bezpečnějších akcií.
Příčinou poklesu technologických akcií přišlo více než 200 000 lidí v Silicon Valley o zaměstnání. Spojené státy se nevyhnuly ani recesi, která zasáhla v březnu 2021.
Jak se z této události poučit?
Pravděpodobně nejdůležitějším poučením z této události je, že na valuacích záleží. Je jedno zda firma nevydělala ani cent, nebo zda jde o firmu s miliardovými zisky. Během dotců bubliny existovalo mnoho profitabilních firem se silným růstem a konkurenční výhodou. To ovšem neznamená, že tyto firmy byly imunní vůči spekulaci a vysokým oceněním.
Příkladem je Cisco, poskytovatel síťového vybavení pro podniky, a další úspěšné firmy jako Apple a Microsoft. Kvality těchto gigantů jsou nesporné, a přece během dotcům bubliny jejich hodnota klesla o více než 70% ze svých tehdejších vrcholů.
Podobné rysy dotcom bubliny lze vidět všude. Téměř každá inovativní technologie si v minulosti prošla obdobím šílenství. Příklady z minulosti zahrnují spekulativní růst železničních společností ve 40. letech 19. století, bublinu radiokomunikačních firem ve 20. letech minulého století nebo biotechnologické akcie v 80. letech.
Identifikovat charakteristiky bublin není obtížné. Náročné je odolat pokušení a nezúčastnit se. Investor by měl stále udržovat zdravou dávku skepticismu, protože i investice do nejkvalitnějšího podniku může skončit katastrofou v případě, že jsme zaplatili příliš mnoho.
Top brokeři
Zdroje:
finbold, corporatefinanceinstitute, wikipedie, Twitter