Index S&P500

Aktuální cena a graf

Aktuální cenu indexu S&P500 naleznete například i u nás na tomto odkazu. Aktuální ceny všech předních indexů naleznete zde.

Cenu indexu ovlivňuje několik faktorů, ale velmi zjednodušeně lze říci, že pokud se akciím firem zahrnutých v indexu S&P500 převážně daří, jeho hodnota roste a naopak pokud hodnota akcií firem z tohoto indexu převážně klesá, klesá i jeho hodnota. Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali v kapitole Výkonnost indexu níže v tomto článku.

S&P 500, celým názvem The Standard and Poor’s index, představuje jeden z nejpopulárnějších akciových indexů současnosti.

Index sleduje a měří hodnotu akcií 500 největších společností podle tržní kapitalizace. Konkrétně se jedná o akcie firem, které jsou zalistovány na New York Stock Exchange (NYSE) nebo NASDAQ, případně na burze CBOE.

Přestože se index většinou týká akcií amerických společností, neplatí to obecně. Ve všech případech však S&P 500 sleduje akcie, které jsou kótovány na amerických burzách. Může se však jednat i o společnosti z jiných koutů světa, které se obchodují v USA.

Akciový index představuje ukazatel vývoje hodnoty akcií daného trhu. Tím pomáhá investorům lépe sledovat jak současný stav, tak dlouhodobý vývoj v tomto případě konkrétního trhu nebo plnit funkci dlouhodobého měřidla úspěšnosti vývoje portfolia z hlediska výnosů.

Ukazatel kondice US ekonomiky

Obliba S&P 500 vyplývá zejména z důležitosti amerického trhu pro globální i lokální ekonomiky. Právě z toho důvodu značná část uživatelů považuje tento index za naprosto nejspolehlivější ukazatel stavu amerického, ale díky zařazení zahraničních firem a síle amerického trhu, potažmo i celosvětového akciového trhu.

Tickery indexu

Na burzách a u brokerů naleznete index S&P500 nejčastěji pod tickerem (zkratkovým označením) SPX, ale často se setkáte i s tickery jako INX, GSPC a dalšími.

Zajímavostí je, že 500 společností, jejichž akcie jsou součástí indexu S&P 500, představují více než 80 % z celkové kapitalizace veřejně obchodovatelných akciových společností na amerických burzách. Ke konkrétnímu výběru, který nevychází jen ze zmíněné kapitalizace, se dostaneme v dalších kapitolách článku.

Historie S&P 500

Vznik S&P 500 datujeme k 5. březnu 1957. Jeho historie je však ještě výrazně rozsáhlejší. Pojďme se na ni podívat postupně. První důležitou událostí bylo založení vydavatelství Poor’s Publishing, za kterým stál Henry Varnum Poor. Toto vydavatelství následně vydávalo návody pro investory k oblasti železničního průmyslu.

Další důležitou událostí byl vznik prvního akciového indexu v roce 1923. Ten přinesla analytická společnost Standard Statistics Company. První akciový index tehdy četl akcie 233 amerických společností a jeho hodnota byla vypočítávána na týdenní bázi.

Standard Statistics Company kromě zmiňovaného indexu začalo i s hodnocením hypotečních závazků. Jen o 3 roky později pak přidaly další akciový index, který četl akcie 90 společností a jeho hodnota byla vypočítávána na denní bázi.

S tím už se přesouváme k prvním zmínkám o Standard & Poor’s. Tento název totiž nesla společnost, která vznikla v roce 1941 fúzí Poor’s Publishing a Standard Statistics Company. 16 let později, v březnu roku 1957, byl rozšířen původní akciový index na 500 společností a byl přejmenován na S&P 500 Stock Composite Index.

Zajímavostí je, že autoři indexu jeho vývoj dopočítali zpětně až do roku 1789. Již po 5 letech od jeho spuštění si správu dat týkajících se indexu vzala na starost společnost Ultronic Systems, která zajišťovala zjištění a implementaci nalezených dat o akciích indexu.

Důležitá změna přišla v roce 1976

Do roku 1976 byl však tento index spíše informativního charakteru. To se změnilo nabídkou investice do prvního podílového fondu, který sledoval hodnotu indexu.

Za tím stála The Vanguard Group. Obchodovat index jednotlivcům umožnila jako první burza Chicago Mercantile Exchange (CME), která v dubnu roku 1982 spustila možnost obchodování futures založených na hodnotě indexu. Rok poté, v červenci roku 1983, bylo spuštěno obchodování S&P 500 opcí na Chicago Board Options Exchange (CBOE).

Značnou změnu přinesl rok 1986, od kterého se začala hodnota indexu přepočítávat každých 15 vteřin. To znamená 1559krát za každý obchodní den. O šíření dat se poté začala starat známá agentura Reuters.

Zajímavou novinku pro investory přinesla CME Group v září roku 1997, kdy nabídla možnost obchodování nového futures kontraktu S&P E-mini. Z dalších velkých změn bychom vyzdvihli rok 2005, kdy index přešel na veřejné kapitalizace upravené o pohyblivou váhu.

V současnosti si S&P 500 drží vedoucí pozici na poli sledovanosti jednotlivých indexů. Mnoho investorů jej považuje za ten naprosto nejdůležitější pro zisk informací o akciovém trhu v USA i zbytku světa.

Jaké společnosti najdeme v S&P500?

V indexu S&P 500 najdeme akcie přibližně 500 největších společností obchodovaných na amerických burzách. Mezi ty nejznámější patří Apple, Microsoft, Alphabet (Google), Amazon, Meta (bývalý Facebook), Tesla, Berkshire Hathaway, Exxon Mobile, UnitedHealth Group, Johnson a Johnson, JP Morgan Chase, Visa, Nvidia nebo Procter & Gamble. Aktuální seznam všech firem zahrnutých v indexu naleznete například na této stránce.

Nutné je uvést, že na rozdíl od indexů jako Russell 1 000 nejsou kritéria zařazení akcií společnosti do indexu S&P500 plně formální a objektivní.

O zahrnutí společnosti totiž rozhoduje komise. Ta při svém rozhodování sleduje zejména 8 hlavních kritérií, kdy se jedná o např. tržní kapitalizaci, likviditu, jak dlouho jsou její akcie veřejně obchodovatelné či reprezentaci a podíl odvětví v americké ekonomice.

Objektivní kritéria pro zařazení firmy do indexu

Přesto však máme několik objektivních formálních kritérií k tomu, aby se vůbec společnost mohla zajímat o zahrnutí svých akcií do indexu. Konkrétně se jedná o např.:

Tržní kapitalizace firmy musí být vyšší než 14,6 miliardy USD
Akcie společnosti musí být veřejně zalistovány primárně na burzách New York Stock Exchange (NYSE) či NASDAQ
Objem obchodování každý měsíc po dobu 6 měsíců před hodnocením zahrnutí akcie musí být přinejmenším 250 000 akcií
Nejedná se o cenné papíry (akcie) výslovně vyloučené z možného zahrnutí v indexu

Další faktory

Z méně konkrétních a obvyklých kritérií se zmiňuje například podíl společnosti na americkém trhu, ziskovost v posledním kvartálu a ziskový výsledek posledních 4 kvartálů jako celku, vysoká likvidita akcií či to, že zamčené podíly (ty, které nelze obchodovat na burze) nepřesahují počet akcií, které jsou volně obchodovatelné.

Zmíněné faktory pak ovlivňují čistě zahrnutí akcií do indexu, natož zda se v indexu dlouhodobě udrží. Porušení těchto faktorů tak nemusí nutně vést k okamžitému delistování z indexu S&P 500. Jedná se však o jedny z hlavních možných důvodů vyloučení z indexu. Účast v indexu je rozhodně cíleným stavem pro většinu velkých společností, a to nejen kvůli prestiži, ale také pro šanci dalšího růstu ceny jejich akcií. To vychází z toho, že indexové fondy prostě musí nakoupit akcie nově zalistované společnosti, aby mohly dále sledovat hodnotu indexu.

V současnosti najdeme v indexu akcie 500 největších společností. Zajímavostí je však to, že i přesto, že se jedná o 500 společností, index čítá 503 akcií. To je zapříčiněno tím, že některé společnosti jako například. Alphabet nabízí různé druhy podílových cenných papírů, které jsou v S&P 500 zahrnuty.

Výkonnost indexu

V kapitole, která pojednává o výkonnosti tohoto indexu, je vhodné začít citátem jednoho z největších investorů moderní historie. Tím je Warren Buffett, který se k indexu S&P500 již dlouhodobě vyjadřuje velmi pozitivně a doporučil by jej snad každému investorovi. V roce 2017 se nechal slyšet, že:

„Myslím si, že investice do nízkonákladových S&P 500 fondů dávají největší smysl prakticky v jakémkoli období. Indexové S&P 500 fondy doporučuji lidem již velmi dlouhou dobu.“

Pro průměrného investora se zdá být tato strategie opravdu nejzajímavější a zároveň nejvhodnější. I když je hned několika důvodů, kterými jsou například otázky započtení inflace, dividend, daní a dalších věcí velmi složité odhadnout, jaká byla historická výkonnost tohoto indexu, odborné zdroje se shodují, že když jeho začátek budeme datovat k 50 letům minulého století, i po započtení inflace se průměrný roční zisk S&P500 drží nad 7 %. Proto z historického hlediska představuje S&P 500 jednu z nejspolehlivějších možností investice na dlouhodobý horizont v kontextu se ziskovostí.

Historická výkonnost indexu S&P 500 na roční bázi. Zdroj: Macrotrends.com

S&P 500 je zajímavý i z krátkodobějšího hlediska, kdy za posledních 5 let i přes letošní propad o více než 20 % zaznamenal zisk 42 %. Pro srovnání byste si za stejné období dosáhli při konzervativní investici do zlata zisku 26,6 %, u výrazně rizikovějšího indexu NASDAQ 100 zisk 79,4 % a na Dow Jones (DJIA) indexu zisk 32,4 %. Nevyhneme se však ani srovnání s kryptoměnami, kdy bitcoin za posledních 5 let nabídl investorům zisk 513%. Samozřejmě ale při nesrovnatelně větším riziku.

Váhy společností v S&P 500

Zde se můžeme držet jednoduchého pravidla – čím vyšší je kapitalizace společnosti, jejíž akcie najdeme v indexu S&P 500, tím vyšší je její podíl na indexu. Konkrétně vycházíme ze vzorce tržní kapitalizace společnosti dělené celkovou kapitalizací akcií v indexu. To způsobuje, že ty nejvyšší kapitalizované společnosti mají na vývoj hodnoty indexu výrazně vyšší dopad než společnosti menší. Pro představu Apple představuje díky své kapitalizaci dokonce přibližně 7% podíl na indexu. Akcie 10 největších společností indexu S&P 500 pak mají až více než 25% podíl na výkonnosti celého indexu. Vývoj hodnoty indexu je tak silně navázán právě na vývoj hodnoty akcií těchto společností.

10 společností s nejvyšším podílem na S&P 500 (platné v 10/2022):

1. Apple (Apple) – 6,99%

2. Microsoft (MSFT) 5.63%

3. Amazon (AMZN) 3,32%

4. Tesla (TSLA) 1,96%

5. Alphabet Class A (GOOGL): 1,93%

6. Alphabet Class C (GOOG): 1.71%

7. Berkshire Hathaway třídy B (BRK.B): 1.59%

8. UnitedHealth Group (UNH): 1,54%

9. Jonhson & Johnson (JNJ): 1,39%

10. Exxon Mobil (XOM): 1.36%

Základem konkrétního výpočtu hodnoty S&P 500 je pak plovoucí tržní kapitalizace jednotlivých společností. Tu představuje cena jedné akcie vynásobená všemi veřejně obchodovatelnými akciemi. Akcie, které nelze obchodovat na burze, jsou tak z tohoto výpočtu vyňaty. Tyto hodnoty jednotlivých společností se následně sčítají a vydělí tzv. dělitelem. Ten je určen přímo správcům indexu, přičemž jeho smysl spočívá ve stabilizaci ceny (udržení cenové konzistence). Nejde o to, aby správce indexu vyloženě určoval jeho cenu, ale aby pomocí dělitele mohl reagovat na úkony jednotlivých společností typu jejich fúzí a akvizic, vzniku dceřiných společností, navýšení či snížení počtu akcií atd.

Sektory S&P 500

Společnosti a akcie v indexu S&P 500 si můžeme mimo jednotlivé společnosti rozdělit i na 11 sektorů, ve kterých dané společnosti podnikají. Konkrétně se jedná o technologie, zdravotnictví, finance, nemovitosti, energetiku, materiály (a jejich těžba), spotřební sektor, průmyslová odvětví, utility, komunikace a spotřební zboží.

Největší zastoupení v indexu má oblast technologie, která zažívá v současnosti obrovský rozmach. Mezi hlavními společnostmi této oblasti bychom zmínili například světoznámých gigantů jako Apple, Microsoft, IBM nebo Meta.

Následuje oblast zdravotnictví plná zejména farmaceutických společností, výrobců zdravotnických potřeb a materiálů a výzkumných společností. Z tradičních příkladů se jedná o např. CVS, Johnson & Johnson nebo UnitedHealth Group. Zdravotnictví bývá historicky méně ovlivněno aktuální ekonomickou situací oproti ostatním 3 sektorům s nejvyšším podílem na indexu. Konkrétní sektor technologií však při koronavirové krizi ukázal, že ani tato teze nemusí být stoprocentní.

V tabulce na třetím místě podle podílu na indexu S&P 500 najdeme společnosti zaměřující se na spotřební sektor, zejména neesenciální zboží a služby. I mezi těmito společnostmi samozřejmě najdete řadu světoznámých firem jako Staburcks, AMC nebo Nike. Na této oblasti se značně projevuje ekonomická situace (i fáze cyklu), kdy tradičně vyšší kapitál do těchto společností jde v době, kdy se ekonomice daří lépe.

Banky a jiné finanční instituce zastupující oblast financí zajímají čtvrté místo podle podílu na S&P 500. Mimo bank tuto oblast reprezentují i např. fondy a jiní správci kapitálu, poskytovatelé platebních služeb a úvěrů či pojišťovny. Z největších SPX společností se jedná o např. JPMorgan Chase, Visa nebo Mastercard.

Dále se podle (postupně podle podílu na indexu) jedná o poskytovatele komunikačních služeb, průmyslová odvětví a spotřební zboží (tedy zboží potřebné pro každodenní život). Až za nimi pro mnoho lidí překvapivě najdeme energetický průmysl, utility, nemovitosti a společnosti zaměřující se na těžbu a zpracování surovin.

Sektory podle podílu na indexu S&P 500. Zdroj: Investopedia.com

Znalost těchto odvětví a jejich váhy na indexu nám dávají možnost ještě lépe pochopit, jakým způsobem je vypočítáván vývoj jeho hodnoty a jaké informace (a o jakých odvětvích primárně) nám index dává. Zároveň nám S&P 500 dává možnost investice napříč všemi zmíněnými odvětvími, kdy bychom jinak museli volit konkrétní akcie nebo specializované indexy.

Jak investovat do S&P500?

Do indexu S&P500 lze investovat například přes populární ETF, které jsou dostupné u mnoha špičkových brokerů a jsou nejvýhodnější pro dlouhodobé investory.

My jsme recenzovali několika včetně XTB, RoboMarkets či eToro. Pro výběr toho, který vám vyhovuje nejvíc, si můžete přečíst naše receence. Odkazy na ně naleznete v této tabulce:

Top brokeři

XTB

Doporučujeme!

Recenze Otevřít účet

U 74% retail investorů došlo ke vzniku ztráty.

eToro

Recenze Otevřít účet

U 51% retail investorů došlo ke vzniku ztráty.

Robomarkets

Recenze Otevřít účet

U 66% retail investorů došlo ke vzniku ztráty.

Co číst dál?

V naší sérii profilových článků jsme se věnovali i dalším americkým, evropským a asijsko-pacifickým indexům a také způsobu, jak do nich investovat.