Reakce světa na politiku americké ochrany trhu
Politická strategie Donalda Trumpa, známá pod heslem „America First“, zásadně ovlivnila globální obchodní dynamiku. Zavedením jednostranných cel a odchodem z mezinárodních dohod, které měly chránit americký trh, se USA vystavily odvetným opatřením a tím poškodily svou pozici v globálním obchodu.
Partneři jako Kanada, Čína, Mexiko a EÚ začali hledat nové cesty, což vedlo k narušení dodavatelských řetězců a vyšším nákladům pro americké společnosti i spotřebitele.
Čína zavedla cla na americké zemědělské produkty, což v první polovině roku 2025 způsobilo pokles exportu o 10 miliard dolarů a zvýšilo finanční tíseň pro americké farmáře. Podle Toma Vilsacka, ministra zemědělství USA, byli farmáři „kolaterální škodou“ těchto obchodních válek.
Výzkumníci z Brookings Institution tvrdí, že takový přístup posílil nejistotu mezi spojenci a oslabil důvěru v americkou podporu mezinárodního obchodu. WTO varuje před možnou destabilizací globálního obchodního systému, zatímco Ekonomická inteligence jednotka poukazuje na to, že odchod z Indo-pacifického ekonomického rámce by mohl dál oslabit pozici USA v Asii.
Bloomberg dodává, že ztráta přístupu k těmto dohodám může vést k poklesu investic a snížení konkurenceschopnosti amerických společností.
Asie a Čína: Obrat k novým partnerstvím
Největší dopad pocítily země jihovýchodní Asie, které jsou závislé na vývozu. Trumpova „reciprocita“ v clech, dosahující až 49% pro Kambodžu a 46% pro Vietnam, byla podle odborníků politickou taktikou proti státům s blízkými vazbami na Čínu. Tento tah však region posunul k sobě navzájem a k Číně.
Rok 2025 přinesl Malajsii jako předsedající zemi ASEAN příležitost vést společné reakce na americká cla. Země začaly posilovat vzájemný obchod, modernizovat dohodu ATIGA a prohlubovat spolupráci s Čínou přes ACFTA a RCEP.
Čínský prezident Si Ťin-pching usiluje o posílení ekonomických vztahů s Kambodžou, Malajsií a Vietnamem, zatímco Čína zavádí fiskální stimuly a podporu podnikům. Politbyro schválilo opatření na snížení úrokových sazeb a podporu firem, aby udržely růst HDP kolem 5%.
Spor o strategické suroviny mezi USA a Čínou
Administrativa Donalda Trumpa se snaží předstihnout Čínu v oblasti klíčových surovin.
Nové exekutivní nařízení má usnadnit těžbu nerostů z mořského dna, jako je nikl, měď a vzácné zeminy – klíčové pro výrobu baterií, obnovitelnou energii a moderní technologie.
Tento krok má za cíl snížit závislost na čínských dodávkách a posílit americkou pozici v globálních dodavatelských řetězcích. Kritici upozorňují, že by tento krok mohl být v rozporu s mezinárodním úsilím o ochranu oceánů.
Důsledky pro budoucnost: USA v riziku marginalizace
I když politika „America First“ měla za cíl chránit americké firmy a pracovní místa, výsledkem je ztráta důvěry, vyšší náklady a oslabení globálního vlivu USA.
Tradiční partneři hledají nové aliance, investice se přesouvají do stabilnějších oblastí a světový obchod se stále více zaměřuje na Asii.
Valdis Dombrovskis, obchodní eurokomisař, varuje, že americký unilateralismus rozkládá multilaterální obchodní systém a komplikuje řešení společných výzev jako je změna klimatu nebo globální zdraví.
TIP na článek: Jak investovat do ETF na index S&P500 prostřednictvím brokera XTB
Top brokeři
