Zlato funguje a fungovalo jako komodita, nad jejíž cenou lze spekulovat, tak historicky i jako platidlo či jako rezervní komodita, pomocí které se krylo mnoho státem vydávaných měn.
Přestože se v tomto článku článku způsobů využití zlata také dotkneme, zaměříme se zejména na jeho pozici ve světě financí včetně toho, jakými způsoby můžeme nad cenou zlata spekulovat, proč stojí za to do zlata investovat a jaké faktory ovlivňují jeho cenu.
Aktuální graf ceny zlata
Na grafu níže můžete vidět aktuální cenu zlata v dolarovém vyjádření za jednu unci. Průběžně ji můžete sledovat i na našich stránkách.
Co je zlato?
Co je vlastně zlato? Jedná se o chemicky odolný drahý kov žluté (zlaté) barvy. Ten je sice poměrně měkký, ale za to nabízí velmi dobrou tepelnou i elektrickou vodivost.
I přes svou měkkost je zlato vysoce odolné vůči povětrnostním a chemickým vlivům a označujeme jej za mimořádně trvanlivé. Tyto faktory jsou pak jedněmi z těch hlavních, které ovlivňují jednotlivé způsoby jeho využití.
Vzácnost zlata a kde se nachází?
Nebudeme vás trápit dalšími fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Co je ale pro zhodnocení investic do zlata důležité je skutečnost, že se jedná o velmi vzácný prvek.
Vznik zlata vědci spojují zejména s kolizí neutronových hvězd a v menší míře is explozí supernov. To způsobuje značně omezené zásoby zlata na Zemi, stejně jako v prozkoumané části vesmíru.
Na Zemi najdeme zlato v nejvyšší míře v zemské kůře, kde je jeho obsah v průměru pouhých 4-5 miliontin celku (ppb). Zde ho najdeme víceméně jen jako ryzí kov.
Nachází se také v mořské vodě, kde je jeho koncentrace však ještě výrazně nižší.
Potenciálně kdybychom šli nad rámec naší Země, můžeme zlato hledat i ve vesmíru.
I když je výroba zlata teoreticky možná, při současných cenách (i při jejich mnohonásobném růstu) je z ekonomického zisku extrémně neefektivní. To v praxi znamená, že byste při tvorbě zlata a jeho prodeji v praxi vždy předělali. I díky tomu si zlato drží svoji vzácnost.
Kolik tun zlata existuje?
Podle údajů z roku 2020 bylo vytěženo přibližně 201 000 tun zlata a v roce 2022 resp. 2023 bychom mohli být kolem úrovně cca 207 000 tun. Objevené zásoby zlata se však mezitím značně ztenčují.
Nevytíženého zlata na zemi podle odhadů najdeme už jen přibližně 50 000 tun.
To by při vytížení více než 3 000 tun ročně (což je současné tempo) vystačilo jen na přibližně dalších 16 let, což značně podtrhuje jeho vzácnost. Samozřejmě však mohou být objeveny další lokality pro těžbu zlata.
Největší těžaři zlata podle států
Přibližně 10% těžby zlata každoročně reprezentuje Čína, která v roce 2020 hlásila 11,7% podíl na těžbě zlata. O rok později už to bylo ale jen cca 9%. V konkrétních číslech jde o 380 tun zlata vytěžených za rok 2020 a 332 tun za rok 2021.
Čínu následuje Rusko, které od roku 2020 přeskočilo Austrálii. Rusko konkrétně vytěžilo 330,9 tun zlata a Austrálie 315,1 tun.
Další významné státy, které ročně vytěží mezi 100-200 tun zlata naleznete v tabulce níže. Konkrétně se jedná o Kanadu, Spojené státy, Ghanu, Peru a Mexiko.
Kromě nich ještě v roce 2021 překonaly hranici 100 tun zlata ročně Indonésie, Jižní Afrika, Uzbekistán a Burkina Faso.
Těžba zlata v roce 2021 podle země. Zdroj: Gold.org
Kde se zlato těží?
Ze známých rezerv jsme v roce 2020 věděli ještě o přibližně 53 000 tunách nevytěženého zlata.
10 000 z nich najdeme v Austrálii, 7 500 v Rusku, 3 000 v USA, 2 700 v Peru i Jižní Africe. Ve zbytku světa pak zbývajících 27 100 tun zlata.
Kde se nacházejí identifikované zásoby zlata. Zdroj: VisualCapitalist.com
Využití zlata
Šperky
Přestože samo o sobě je zlato příliš měkké a šperky z ryzího zlata nejsou příliš praktické, hlavním využitím zlata je opravdu tvorba šperků, potažmo jejich pozlacování.
Konkrétně se v nich zlato používá jako primární kov, ale ve formě slitin s dalšími kovy jako stříbrem, palladiem, niklem, mědí či zinkem.
Velmi důležité je zde také tzv. pozlacování, jehož smyslem není jen zkrášlit výrobek. Díky chemickým a fyzikálním vlastnostem zlata totiž pozlacení povrchu jiného kovu chrání daný předmět před korozí. Možností je potom i pozlacování nekovových povrchů mechanickým způsobem.
Průmysl
Stejně jako při pozlacování šperků, těží i jiné oblasti průmyslu z některých dalších vlastností zlata, které jej činí vyhledávaným.
Díky výborné elektrické vodivosti, ale zejména odolnosti vůči externím vlivům jej používáme například v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. Z dalších oblastí stojí za zmínku určitě např. sklářský průmysl.
Zubní lékařství
Naprostá většina dentálních slitin využívá alespoň částečně i zlato. Ústní dutina totiž představuje pro mnoho kovů a jiných věcí značně agresivní prostředí, které zlato díky své chemické inherenci zvládá mnohem lépe.
Využití ve zdravotnictví a zejména v zubním lékařství tak vyplývá hlavně z jeho zdravotní nezávadnosti.
I zde pak mluvíme o slitinách s např. mědí, stříbrem, cínem, palladiem, zinkem, platinou či antimonem.
Historicky – platidlo, bankovnictví
Zlato jako platidlo
Již od dávných dob bylo zlato využíváno jako prostředek výměny a po tisíce let rozšířeno platidlo.
První zmínky o zlatě jako oficiálním platidle datujeme k roku 1091 před naším letopočtem v Číně.
Napříč mnoha státy a regiony jsme se pak v minulosti mohli setkat se zlatými mincemi, které se ze zlata velmi jednoduše díky jeho měkkosti razí. Pro nás z nich může být důležitý např. dukát, který se razil i v České republice.
Bankovnictví a zlato
Zlato bylo mimořádně důležité i jako rezerva států pro jimi vydávané měny.
Zlato uložené ve státních bankách za účelem pokrytí vlastní měny jsme označovali za tzv. . zlatý standard.
Tento stav, kdy banka musela hodnotu své měny garantovat a jistit zlatem, platil v mnoha státech napříč celým světem až do období první světové války.
Válečné výdaje v první světové válce však způsobily, že mnoho států muselo od zlatého standardu ustoupit, což vedlo k inflaci mnoha světových měn a v některých případech jako například v Německu dokonce až k hyperinflaci.
Válečné okolnosti vedly následně v roce 1944 ke vzniku Brettonwoodského měnového systému. Na jeho základě byl americký dolar jištěn zlatem a ostatní měny byly pevně vázány na dolar.
Již v roce 1971 však z tohoto systému sešlo a od zlatého standardu se definitivně upustilo. Od té doby tak měny i zlato výrazně více podléhají tržní nabídce a poptávce, které představují hlavní faktory ovlivňující jejich cenu.
Nám to společně se změnami regulací a vývojem nových nástrojů dává šanci, jak můžeme nad cenou zlata spekulovat i my.
Využití zlata podle sektorů
Z již vytěženého zlata má na jeho využití bezkonkurenčně největší podíl oblast klenotnictví. 46% z vytěženého zlata tak v současnosti najdeme ve formě šperků.
Následuje zlato jako investiční komodita, což pokrývá přibližně 22 % vytěženého zlata. Sem patří jak zlaté cihly, mince, tak tzv. zlaté cihly. bullions, což jsou zlaté cihly, které jsou drženy jako rezervy pro ETFs na zlato.
Obrovské množství vytěženého zlata také drží státy a centrální banky, u kterých najdeme 17% z celkového množství vytěženého zlata.
Jen 15 % pak zůstává pro veškeré další využití v oblastech jako průmysl nebo zdravotnictví.
Vytěžené zlato podle sektoru. Zdroj: VisualCapitalist.com
Zlato jako investice a proč do zlata investovat?
Konečně se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, a to k investování do zlata. To představuje historicky jednu z těch naprosto nejpopulárnějších možných investic institucí i široké veřejnosti.
O zlatě se často mluví jako o bezpečném přístavu v období krize či o ochraně před inflací, což může být pro mnohé investory tím hlavním důvodem, proč do zlata investovat.
Dalšími z lákadel zlata jsou např. likvidita investic při volbě investice přes nástroje jako ETF, fondy či futures, nízká korelace s akciovým trhem nebo dluhopisy, kdy slouží jako zajímavá možnost diverzifikace portfolia.
V neposlední řadě pak nad zlatem můžeme spekulovat i z toho důvodu, že predikujeme, že poptávka po tomto vzácném kovu, jehož množství je omezeno, bude růst a nabídka jej nestačí pokrývat.
Když se podíváme na graf zlata za posledních 15 let, vidíme k současným cenám přibližně 2,5-násobný růst, což láká investory i zajímavou návratností investice.
Co ovlivňuje cenu zlata?
Stejně jako u ostatních komodit a mnoha dalších aktivech, do kterých můžeme investovat, tvoří cenu zlata střet nabídky a poptávky.
Ta je však oproti některým z ostatních typů investic ovlivněna některými neobvyklými faktory jako například rezervami státních pokladen a centrálních bank či vývojem amerického dolaru. Stejně tak s kartami může značně zamíchat jeho omezená zásoba.
Poptávka po špercích na prvním místě
Podle údajů od World Gold Council zhruba polovinu globální poptávky po zlatě představuje poptávka po zlatých špercích.
V roce 2019 bylo za tímto účelem zakoupeno až více než 4 400 tun zlata. Oproti tomu jen přibližně 7,5 % z celkové poptávky po zlatě přicházelo z oblastí technologie a průmyslu.
Kritický zde je tak zájem o nákup šperků (který se může spojovat i s celkovým stavem ekonomiky) i možnosti využití zlata v oblastech průmyslu a technologie.
Centrální banky a zlaté rezervy
Další značnou část poptávky po zlatě představují také vlády a jejich centrální banky. Přestože v současnosti neexistuje žádný zlatý standard pro státní měny, drží centrální banky a státní pokladny značnou část svých rezerv právě ve zlatě. A to zejména za účelem diverzifikace od tradičních fiat jmen.
A některé státy mají dokonce své rezervy postavené primárně na zlatě. V letech 2018 i 2019 pak tyto subjekty zakoupily pokaždé přibližně 650 tun zlata, což také značí zajímavý podíl na poptávce.
Další faktory
Mezi další faktory patří např. vývoj ceny amerického dolaru, ve kterém je denominována cena zlata.
Silný dolar tak často drží cenu zlata níže a naopak pokud se dolaru nedaří, cena zlata často roste. I z toho důvodu je zlato bráno jako zajímavý hedge proti inflaci.
S tím se pojí i to, že zlato je značně nakupováno investory z řad retailu i institucí v obdobích ekonomické nejistoty, recese atp.
Proto se tomuto bezpečnému přístavu mezi investicemi často daří v době, kdy ostatní typy investic ztrácejí na hodnotě a ekonomice se nedaří.
V neposlední řadě je také důležité sledovat produkci zlata, která v principu představuje emisi nového zlata na trh. Důležitá tak je samotná produkce, tedy kolik je vytěženo v daném roce, ale i to, zda byly objeveny nové zdroje pro těžbu zlata.
Jak investovat do zlata?
Existuje celá řada možností, jak investovat do zlata. A ani v nejmenším nejsou omezeny na nákup zlata fyzického v jeho různých podobách.
Mimo něj totiž můžeme využívat i zlatem jištěná aktiva jako ETFs, kontrakty jako futures či opce na zlato či podílové fondy.
V neposlední řadě je možností i investice do společností, které zlato těží.
Přes brokerů lze investovat do této komodity například přes oblíbené ETF fondy nebo koupí akcií společnosti, které se specializují na těžbu zlata. Recenzovali jsme pro vás několik oblíbených brokerů. V tabulce níže naleznete odkazy na tyto recenze a také linky na jejich stránky.
Top brokeři
Investice do fyzického zlata
Tradičním způsobem investice do zlata je nákup přímo fyzického zlata. To může být pro mnoho lidí zvyklých na obchodování na burze značně složité a ve výsledku je tento způsob nákupu často i nákladnější oproti nákupu kontraktů nebo podílů na fondu držícím zlato.
Málokterá online investice však dokáže nahradit investici do fyzické komodity v kontextu s jistotou toho, že opravdu danou komoditu držíme, existuje a nikdo nás ji nemůže zbavit bez fyzického zásahu.
Naopak problémem u tohoto typu investice je skladování (a případné pojištění či platba za úschovu), vysoké poplatky (premium oproti ceně na burze) a likvidita, kdy potřebujeme sehnat někoho, kdo od nás zlato přímo fyzicky koupí a odnese si jej.
Při investici do fyzického zlata budete zpravidla nakupovat od specializovaných obchodníků a nejčastěji se setkáte se třemi typy:
- Zlaté slitky, tedy zlaté pruty, cihly, plíšky a další. Ty jsou nejčastěji nabízeny ve standardizovaných hmotnostech v rozmezí 1 až 10 uncí, ale může se lišit podle výrobce i vašeho zájmu.
- Zlaté mince o váze 1-2 unce, i když i zde se může hmotnost lišit podle typu mince. Existují pak jak ryze investiční, tak sběratelské mince, kdy se často setkáváme s kombinací. Těžit tak můžeme ze změny hodnoty zlata i samotné sběratelské mince, jejíž cena může růst i nezávisle na hodnotě zlata.
- Šperky– poslední z obvyklých možností způsobů nákupu fyzického zlata představuje nákup zlatých šperků. Zde je ovšem nutné dávat obzvlášť velký pozor na to, jak kvalitní šperk kupujete – jaká část zlata tvoří jeho materiál. S tím je spojena tzv. tavicí hodnota šperku – hodnota syrových součástí šperku při přetavení na ryzí zlato – která je primární částí investice do zlata. U šperků však cena zpravidla nekopíruje cenu zlata, kdy platíme přirážku podle toho, jaká společnost daný šperk vytvořila, jak přepracovaný je atp.
Investice do zlata formou ETF a podílových fondů
Dalším z vysoce oblíbených způsobů investice do zlata jsou ETFs na zlato a podílové fondy.
Každá akcie či jiný podílový cenný papír na nich představuje fixní množství zlata (které podílový fond či ETF spravuje za své klienty).
Obrovskou výhodou je zde jednoduchost nákupu a vysoká likvidita, kdy touto formou nakupujete zlato stejně jako akcie, indexy atp. u toho specializovaných brokerů. Oproti nákupu fyzického zlata jsou poplatky mnohonásobně nižší. Přesto však poplatky za správu existují.
U podílových fondů je pak běžnější to, že jsou jejich investice diverzifikované napříč komoditami a nedrží tak čistě zlato. Cílem je tak překonat držení obyčejného zlata, investici do největších indexů atp. I proto jsou v tomto případě zpravidla poplatky vyšší.
Futures a opce na zlato
Do zlata můžete investovat také formou kontraktů jako jsou futures či opce.
I zde zvolíte důvěryhodného brokera, kterého můžete dále vybírat i na základě bezpečnosti, spreadu, poplatků či nástrojů k obchodování a dalšího.
Futures konkrétně bývají velmi oblíbeným způsobem pro investování (nejen) retailem, protože oproti ostatním způsobem nemají vysokou kapitálovou bariéru k investici, poplatky bývají nízké a investice nabízí vysokou likviditu.
Investice do firem těžících zlato
Pokud chcete zvolit ještě jiný způsob, zajímavým se jeví investice do akcií společnosti, která zlato těží.
Zisky těchto společností totiž zpravidla rostou společně s rostoucí cenou zlata. A když rostou zisky, obvykle roste i hodnota daných společností.
Hodnota akcií však může růst i klesat nezávisle na ceně zlata na základě skutečností týkajících se dané společnosti a jelikož musíte provést analýzu nejen vývoje ceny zlata, ale i samotné společnosti, bývá tento způsob investice složitější než přímá investice do zlata či jeho kontraktů.
Top brokeři
